Ájurvéda a vliv dóš na naše zdraví
Ájurvéda i jóga předpokládají, že se rodíme s určitým poměrem tří kvalit – dóš – váty, pitty, kaphy. Tento unikátní poměr dóš je naše konstituce – prakriti, kterou budeme mít celý život.
Dóši (u), které (kterou) máme zastoupeny v prakriti více, musíme vyživovat a pročišťovat a správně ochraňovat, aby nevytvářely ámu, stagnace z nadbytku, nebo aby nebyly v nedostatku. Dóši (u), které (kterou) máme v nedostatku musíme jemně doplňovat – ale toto doplňování nemůže být přílišné, protože tělo by nemuselo být schopno je přijmout.
Kombinace dóš v našem životě
Kombinaci váty, pitty, kaphy jedince určuje genetika (džanma prakriti, nebo karma prakriti), vliv matky v těhotenství, dharma matky a její činy a rozhodnutí, psychosomatické potřeby duše, která se má nějak projevovat v tomto světě.
Dóši se nakombinují tak, aby měl jedinec schopnosti naplnit svou dharmu (déha prakriti).
I vlastní vědomá mysl jedince sídlící v srdci ovlivňuje kombinaci dóš – údajně se začíná projevovat od třetího měsíce těhotenství a je definována třemi gunami, stupni světla. Jsou to sattva, radžas, tamas (manas prakriti).
Možností, jak jsou jednotlivé dóši nakombinované, je sedm, ale to ještě neznamená, že jsou dva lidé stejní. Každá dóša je složena ze dvou prvků, a nemusí se oba stejně projevovat. (VPK, VKP, PVK, PKV, KVP, KPV, a třídóšový typ)
Váta je vzduch a éter, sucho a chlad. U někoho se bude projevovat jen sucho, u jiného jen chlad.
Pitta je oheň a voda, horko a vlhko. Vlhko pitty je vždy teplé, jako je krev, hnis, páchnoucí pot.
Kapha je voda a země, vlhko a chlad. Vlhko kaphy je vždy chladné jako hlen, lymfatické otoky, velké množství čiré moči.
I lidé, kteří mají stejný poměr jednotlivých dóš, mohou být úplně rozdílní a mít rozdílné potřeby pro to, aby byli zdraví. Každá z dóš má jiné potřeby, často protichůdné – ať je to strava, typ cvičení (je třeba v józe zohlednit), barvy, oblékání, hudba, teplota a vlhkost okolí… udržet se zdravý, znamená umět vyvažovat potřeby dóš.
Co je prakriti a vikriti?
Současný stav dóš se nazývá vikriti – tj. aktuální kondice. Pokud jsou dóši v daném okamžiku stejné jako prakriti, je člověk zdravý fyzicky i psychicky. Pokud je nějaké vychýlení, objevuje se nepohoda, nepříjemné emoce, choroby.
Ájurvédský lékař odchylky vikriti a prakriti zjišťuje pozorováním celého tělesného projevu člověka, pozorováním jazyka, pulzovou diagnostikou, dotazováním na trávení, spánek, emoce… obdobně jako to dělá terapeut tradiční čínské medicíny.
Někdy se v literatuře setkáme s tím, že jako vikriti se nazývá přímo již stav choroby a terapeut se snaží dóši pročistit a zharmonizovat tak, aby byly znovu v původním prakriti.
Co znamená zdraví v ájurvédě?
Čerpala jsem z knihy George Essey – Esence ájurvédy:
Podle spisu Čaraka Samhitá je zdraví shrnuto do následujících bodů:
– rovnováha tří dóš – váta, pitta, kapha, které představují základní biologické principy a pochody v těle
– rovnováha všech ohňů agni – tím je myšleno spalování a trávení na všech úrovních – vstřebávání a trávení živin, vstřebávání a trávení informací
– rovnováha vylučování – tělo se zbavuje zplodin třemi základními výměšky. Jsou to pot, moč, stolice
– rovnováha sedmi tělesných tkání dhátu, které správně fungují a spolupracují spolu
– všechny tělesné kanály šrótas jsou průchodné a plní svou funkci
– všechny energetické dráhy nádí jsou průchodné pro energii – pránu
– všech pět tělesných smyslů funguje dobře a přijímá dobré vjemy
– mysl je harmonická a jsme naplněni štěstím, těšíme se na budoucnost
Pokud vše výše zmíněné dobře funguje, nastává prasanna – vnitřní štěstí, úsměv nevinného dítěte, víra, sattva. Člověk, který žije dlouhodobě ve stavu štěstí a rozdává ho druhým, teprve ten JE ZDRAVÝ.
Co je podle ájurvédy příčinou nemoci?
Pradžňa apharád – zapomnění naší pravé podstaty, našeho BOŽSKÉHO JÁ.
V důsledku zapomnění vzniká dukha – bolest, utrpení, nepřítomnost štěstí, lásky a pochopení. A tam, kde je bolest, vzniká nemoc. Najít své pravé já znamená odstranit bolest a utrpení.
K tomuto vedou cesty jógy i ájurvédy, pokud využíváme moudrost, trpělivost a dobré vzpomínky, a žijeme tak, abychom neubližovali sobě ani nikomu jinému.
Zdraví se v sanskrtu řekne svastha – sva znamená sebe sama, stha znamená upevněný.
Takže zdravý je ten, kdo spočívá pevně ve svém já, zná sám sebe.
Já je ahamkára, naše jedinečná identita, která je živým prostředníkem mezi naší neměnnou podstatou – duší – átmanem a mezi vnějším světem, odlišuje nás od ostatních a vede nás cestou dharmy přes arthu, kámu k mókše.
Dharma je plnění povinností, které vyplývají z našeho místa ve světě.
Artha je získávání a shromažďování vlastnictví v důsledku plnění dharmy.
Káma je uspokojování tužeb, radostí, vztahů, které nám přináší dharma a artha.
Mókša je poznání, že život je víc, než povinnosti, majetek, touhy, požitky…v konečnosti je to vysvobození ze znovuzrozování.
Zde je část jednoho starého hymnu z véd:
Veď mne z temnoty ke světlu
Veď mne z neskutečnosti do skutečnosti
Veď mne ze smrtelnosti do nesmrtelnosti
Hledáte sami sebe? Svou podstatu, pravé já? Jdete nebo chcete jít cestou jógy a ájurvédy jako já?
Cestou najdete štěstí i zdraví.
autor: Romana Farna
Jsem celostní terapeutka, ve své práci s klientkami používám tradiční čínskou medicínu, ájurvédu, radím jim se stravou, s bylinami, doporučím dýchání, cvičení, dělám masáže, akupresuru.
Jsem jogínka, lektorka jógy, oční jógy, pránajámy, vedu semináře pro zlepšení zdraví a samopomoc.
Zajímá a baví vás práce na osobním rozvoji?
Chcete žít svůj život v lehkosti?
Nechte se informovat přímo do vaší mailové schránky.
Pokud cítíte, že potřebujete osobní podporu,
vyberte si z žen z našeho katalogu,
nebo mi napište na podpora@katalogp.cz,
probereme vaší situaci, a vymyslíme spolu
která z forem podpory pro vás bude v tuto chvíli nejlepší.
